Květen 2014

Další z mnoha

29. května 2014 v 20:11 | Brandy
Po selhání musí zákonitě přijít nové nakopnutí, až je mi to trapné. Přiznejme si, že asi nikdy nebudu tak dokonalá abych vydržela bez jediné chyby. Každopádně sepsala jsem si aspoň plán, které se budu zuby nehty snažit držet a nepodlehnout své hloupé části mysli. Tady je:
  • do konce června pod 50 kg
  • do konce prázdnin alespoň 45 kg
  • cvičit 30 Day Shred
  • cvičit Cardio
  • vyhýbat se sladkostem a slanostem
  • co nejvíc omezit černý čaj
Když vlezu na váhu, pořád se motá mezi 51 a 53 kg, podle toho jak jsem najezená/napitá, takže ono to taky moc objektivní není. A ukazuje po půl kilech, takže to taky moc motivující není. Jenže když zas vlezu na jinou tak mi ukazuje třeba 55, ale zas ukazuje po 100 g. Takže se začnu asi začnu vážit na té druhé váze a přepíšu si i váhu co mám tady na 5X kg a celej kolotoč hrůzy začne nanovo. Ale už to ani jinak nejde.
Chybí mi vůle a trpělivost D:
(Dnešní jídelníček v předchozím článku)

29.5.2014

29. května 2014 v 19:22 | Brandy
6:50 - 2 lžíce bílého jogurt + 2 lžíce ovesných vloček, nektarinka
14:50 - trochu vařených brambor
18:40 - čočková polévka, pár jahod

28.5.2014

29. května 2014 v 15:52 | Brandy
6:50 - 3 lžíce bílého jogurtu + dvě lžíce ovesných vloček, mneší banán
14:50 - několik bramborových šišek + kyselé zelí
19:20 - 2x mrkev, 3x ředkvička, rajče, 1 ks arabského chleba částečně MIA

27.5.2014

28. května 2014 v 7:04 | Brandy
6:50 - 3/4 makovky
14:35 - 1 menší houskový knedlík
19:00 - miska ovoce (jablko, banán, kiwi, jahody)

26.5.2014

26. května 2014 v 23:57 | Brandy
6:50 - vařené vejce, 3 ředkvičky
13:50 - trochu vařených brambor, 1/4 grilovaného hermelínu, miska ledového salátu
16:20 - miska jahod

Pohyb: 1800 m běhu (tělocvik, víte? :D )

Pomalu

14. května 2014 v 23:30 | Brandy |  Deník
Pomalu se to začíná lepšit. V posledních dnech mi bylo psychicky fakt zle. Zle a zle a zle.
Tolik mi chybí trpělivost.
Znáte to. Jak to jednou zastavíte, čekat a vytrvat než se zase začne s tělem něco dít bolí a bolí. Bolí vás každý pohled do zrcadla, každý vlastní i cizí dotek, protože se sami sobě tolik hnusíte.
Děkuju Domí. Ta její fotka mě zase trochu nakopla :)) a taky děkuji vám všem za podporu v předchozím článku :))
Zase mi na mysli vyvstává několik snů a představ. Problém je v tom, že všechny začínají "Až budu hubená..." Musím si počkat.
Mám kolem sebe tolik motivujích prvků a přesto... Nikdy jsem se nebyla schopná upoutat na jeden cíl a držet se ho. Škoda. Ale ono se s pocitem zbytečnosti a neschopnosti nedá být moc ambiciózní, což?

4.5.

4. května 2014 v 12:38 | Brandy |  Deník
Ztrácím vše. Vše kromě váhy.
Poprvé v životě mám pocit, že už prostě nemůžu. Že mě to brzo sežere zaživa. Že si s mysli vytvářím tělo k obrazu svému.
Hladím se po neexistujících klíčních kostech, po neviditelných kyčelních kostech, po nevystupujících žebrech a páteři.
Iluze.
Když pak v naději jdu k zrcadlu nebo k váze, ukazují pořád to stejné. Né-li horší.
A pak příjde uvědomnění, že jediný, kdo je vinen, jsem já sama. Nejsem člověk, který se vždy snaží někoho obvinit, když se mu nedaří. Vlastně, nedělám to nikdy.
Přitom mám kolem sebe tolik motivujícíh prvků. Tak proč to nejde? Kam se poděl můj poklad? Moje silná vůle? Ta, se kterou jsem si myslela, že spasím svůj svět?
Vrať se, Vrať se. Vrať se.
Dala jsem si aspoň jeden cíl. Vcelku snadno splnitelný. Nebo se aspoň takovým zdá. A to, už nikdy víc neobtěžovat okolí svými kecy o tom, jak se děsně nemám ráda, jak jsem děsně tlustá, jak jsem toho děsně moc snědla. Svět pak bude lepším.